|
Size: 10386
Comment:
|
Size: 13358
Comment:
|
| Deletions are marked like this. | Additions are marked like this. |
| Line 1: | Line 1: |
| #pragma section-numbers 2 | |
| Line 5: | Line 6: |
| Line 8: | Line 7: |
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. |
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz [[CzechTutorial|Tutorial Mercurialu]]. |
| Line 14: | Line 11: |
| == Co je v repozitáři == [[Repository|Repozitář]] Mercurialu obsahuje [[WorkingDirectory|pracovní adresář]] a úložný prostor: {{{#!dot digraph G { |
== Repozitórium == Repozitórium je pracovní adresář Mercuriálu, který se od běžného pracovního adresáře liší tím, že jeho chování je ovlivňováno programem Mercurial: 1. Obsahuje složku '''.hg''' neboli '''repozitář''' a případně další provozní soubory (.hgrc, .hgignore, ...). 2. Obsahuje soubory a složky, které jsou součástí projektu. Přítomnost všech těchto položek v adresáři je Mercuriálem reflektovaná, složky jsou přitom pojímány jenom jako objekty na cestě k souborům. Soubory, které jsou uvedeny v souboru ''.hgignore'', jsou Mercuriálem ignorovány. Soubory, jejichž název byl alespoň jednou akcí `commit`, `pull` či `push` uložen do složky ''.hg/store/'' repozitáře, jsou soubory sledované. Míra pozornosti, které je soubor v repozitóriu vystaven, se označuje jako '''statut''' souboru a má tyto kategorie: .''?'' - neznámý (nesledovaný) soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu .''I'' - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů .''A'' - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit .''M'' - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit .''!'' - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný .''R'' - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´ Sledované soubory jsou v repozitóriu zastoupeny v závislosti na (vybrané) '''aktuální''' revizi. Aktuálně nastavená starší revize jako ''aktuální'' může v repozitóriu prezentovat soubor, který jsme později z repozitória odebrali! Nesledované soubory (včetně ignorovaných) jsou v repozitóriu přítomny trvale - pokud nejsou smazány. Repozitórium je tedy vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku '''.hg''', zvanou '''repozitář''' a další soubory a složky, které tvoří sledovaný i nesledovaný obsah projektu. == Repozitář == [[CzechRepository|Repozitář]] je stručně vzato složka '''.hg''' v repozitóriu. Se složkou .hg se nemá manipulovat. Subsložka ''.hg/store'', obsahuje kompletní historii projektu. == Pracovní kopie == Uživatelský přístup (možnost prohlížení a editace souborů) k jednotlivým changesetům repozitáře zajišťuje mechanizmus tak zvané "pracovní kopie", která je vždy spojena s určitým (aktuálním) changesetem. Pracovní kopie je editovatelná kopie rodičovského changesetu, jímž nemusí vždy být changeset poslední. {{{#!dot digraph G { |
| Line 21: | Line 51: |
| compound=true; | compound=false; |
| Line 23: | Line 53: |
| subgraph cluster_0 { label="pracovní adresář"; style=filled; color=lightgrey; node [style=filled,color=white]; edge [style=invis]; "main.c" -> "main.h" -> ".hgignore" -> ".hgtags"; } |
|
| Line 32: | Line 55: |
| label = "záznam v repozitáři"; | label = "Repozitář (.hg/store)"; |
| Line 37: | Line 60: |
| "rev 0" -> "rev 1" -> "rev 2" -> "rev 3" [dir=back, label="parent"]; | "rev 0" -> "rev 1" -> "rev 2" -> "Pracovní kopie" [dir=back, label="parent"]; |
| Line 39: | Line 62: |
| "main.c" -> "rev 2" [ltail=cluster_0, label="parent", labeldistance=5, minlen=2]; } }}} Úložný prostor obsahuje '''úplnou''' historii projektu. Na rozdíl od tradičních [[SCM|SCM]], kde existuje pouze jedna centrální kopie této historie, je každý pracovní adresář spojen se svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů. Pracovní adresář obsahuje projektové soubory, odpovídající zadané aktuální revizi, včetně souborů [[Tag|.hgtags]] a [[.hgignore|.hgignore]]. == Potvrzení změn == Provedením příkazu [[Commit|commit]] se změny v aktuálním pracovním adresáři zapíší do nového [[ChangeSet|changesetu]] (neboli nové [[Revision|revize]]). Změny se vztahují k [[Parent|rodičovské]] revizi: {{{#!dot digraph G { compound=true; rankdir = LR background="#999999"; subgraph cluster_0 { label="pracovní adresář"; style=filled; color=lightgrey; node [style=filled,color=white]; edge [style=invis]; "main.c"-> "main.h" -> ".hgignore" -> ".hgtags" } subgraph cluster_1 { label = "repozitář"; labelloc = b; style=filled; color="#eeeeee"; node [shape=box,style=filled,color=lightgray]; "rev 0" -> "rev 1" -> "rev 2" -> "rev 3" [dir=back]; "rev 2" -> "rev 4" [dir=back]; } "rev 2" -> ".hgtags" [dir=back, style=dotted, lhead=cluster_0, label="rodič rev. 3 a 4"] "rev 4" -> ".hgtags" [dir=back, color=red, lhead=cluster_0, headlabel="commit", labelfontcolor=red ] } }}} Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy revize 2 byla "zpřítomněna" pro [[WorkingDirectory|pracovní adresář]] v době, kdy už existovala revize 3. Revize 4 tvoří novou '''[[Branch|větev]]''' v historii changesetů a je zároveň '''rodičem''' aktuálního pracovního adresáře. == Revize, changesety, čela a tip == Mercurial sdružuje provedené změny do atomických (nedělitelných) [[ChangeSet|changesetů]], které jsou revizemi v rámci jednoho repozitáře. Každému changesetu je přiřazeno pořadové [[RevisionNumber|číslo revize]]. Protože Mercurial umožňuje rozdělený paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla v různých repozitářích různá. Kromě lokálních pořadových čísel má každá revize také globální [[ChangeSetID|ID changesetu]]. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487". |
}}} Složení a obsah souborů v repozitóriu se mění v závislosti na aktuálním rodiči pracovní kopie. Změnu rodiče zařídí příkaz `hg update` nebo `hg update -r X`, který orientuje pracovní kopii na poslední revizi (tip) aktuální větve nebo na vybranou revizi X. Komitované změny pracovní kopie představují nový changeset. Nekomitovaným změnám pracovní kopie se říká ''lokální modifikace''. Nemá-li pracovní kopie žádné lokální modifikace, říkáme, že je ''čistá''. <!> V anglických textech se pro označení popisovaných tří entit (repozitórium, repozitář, pracovní kopie) používají termíny dva - repozitář a pracovní adresář, někdy dokonce termín jeden - repozitář. Pracovní kopie je v programu Mercurial a !TotoiseHg vedena jako pracovní adresář. <!> Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova ''revize'', ''changeset'' a ''komit''. == Changeset, commit, merge == Mercurial sdružuje změny ve více souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) changesetů. Každému changesetu je přiřazeno pořadové '''číslo revize'''. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální '''ID changesetu'''. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487". |
| Line 111: | Line 104: |
| Větvení a [[Merge|slučování]] se může vyskytnout kdekoliv v historii revizí. Každé rozvětvení vytváří nové [[Head|čelo]] (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za [[Tip|tip]] repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je [[MergeChangeset|sloučený changeset]], protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3). Pracovní adresář je ve schematu uveden jenom pro úplnost; nemusí být vždy synchronizován jen s posledním changesetem. == Klonování, slučování, akce Pull a Update == Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně: |
[[CzechBranch|Větvení]] a '''slučování''' se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové '''čelo''' (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za '''tip''' (hrot) repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je ''slučovací'', protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3). Provedením příkazu '''hg commit''' se stav pracovní kopie zapíše jako nový changeset neboli revize do repozitáře. Pokud byla rodičem pracovní kopie revize, která měla potomka, vytvoří se nové [[CzechBranch|čelo]]. Alternativně lze v repozitáři vytvořit nový changeset jeho stažením z jiného repozitáře přikazem '''hg pull'''. Tento příkaz stáhne všechny rozdílné changesety ze vzdáleného repozitáře a vloží je do lokálního repozitáře za poslední místní changeset. Tím dojde k trvalé změně lokálního repozitáře, přičemž mohou vzniknout dvě rozdílné situace: a. Přidané revize nekolidují s revizemi stávajícími a hrotem (tipem) upraveného repozitáře se stává nejnovější přenesená revize. Pro synchronizaci repozitória s repozitářem (pracovní kopie je stále napojena na původní místní changeset) postačí příkaz `hg update`. a. Přidané revize nějakým způsobem kolidují se stávajícími revizemi a v repozitáři se vytvářejí dvě čela. * Je nutné provést příkaz `hg merge`, který buď proběhne bez účasti uživatele, jde-li o změny nekonfliktní, které umí Mercuriál sám vyhodnotit * nebo je zapotřebí v rámci příkazu ''hg merge'' provést ruční řešení konfliktů například nástrojem KDiff3. Sloučením se vytvoří nový changeset, který je nutno předat do repozitáře příkazem `hg commit`. == Alenka a Bertík == Postup při klonování, přenášení changesetů a slučování si ukážeme na ilustrativní ukázce. Pracovní kopii budeme ve shodě se zavedenými zvyklostmi označovat ve schematech jako "pracovní adresář" neboli '''working directory'''. Budeme tedy používat názvy ''repozitórium, repozitář, pracovní adresář''. Začneme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně: |
| Line 126: | Line 137: |
| Pracovní adresář je pro úplnost uváděn jako poslední (potenciální) changeset. Bertík si vytvoří [[Clone|klon]] tohoto repozitáře a tím získá úplnou, nezávislou lokální kopii Alenčina uložiště ve svém vlastním adresáři: |
Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači (hg clone): |
| Line 139: | Line 148: |
| Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny '''e''','''f''', které potvrdí příkazem [[Commit|commit]]: | Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny '''e''','''f''', které postupně zaregistruje příkazem hg commit: |
| Line 152: | Line 161: |
| Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu '''g''': | Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu '''g'''. Odlišné repozitáře v této chvíli představují dvě odlišné [[CzechBranch|větve]] jejich společného projektu. |
| Line 164: | Line 173: |
| Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu [[Pull|pull]]. Tímto příkazem přitáhne všechny změny Alenčina repozitáře (zde pouze změnu g) do svého repozitáře. Protože Bertíkova změna '''e''' a Alenčina změna '''g''' mají stejného rodiče, vytvoří se za revizí '''d''' nová [[Branch|větev]] '''g''' (tip): | Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu ''hg pull''. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde tedy pouze změnu g) do svého repozitáře. Jeho pracovní adresář však zůstává nezměněn. V repozitáři jsou dvě čela a Bertík je vyzván aby provedl příkaz '''hg merge'''. |
| Line 179: | Line 189: |
Bertík dále provede příkaz [[Merge|merge]] (sloučení), který spojí jeho poslední změnu (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře (g). K tomuto sloučení dojde pouze v pracovním adresáři, repozitář o něm ještě "neví": |
Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset '''g''', je nositelem označení ''tip''. Po provedení příkazu ''merge'' (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře, vznikne v pracovním adresáři potenciální changeset, která má dvě rodičovské revize (f, g): |
| Line 197: | Line 209: |
| Po kontrole, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit [[MergeChangeset|sloučený changeset]] '''h''' ve svém repozitáři: | Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík ve svém repozitáři příkazem commit ''slučující changeset'' '''h'''. Pracovní kopie alias pracovní adresář se posune za tento changest : |
| Line 216: | Line 228: |
| Když si nyní Alenka přetáhne (příkazem pull) změny od Bertíka, získá změny '''e''','''f''' a '''h''': | Když si nyní Alenka přetáhne příkazem ''hg pull'' změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize '''e''','''f''' a '''h''': |
| Line 235: | Line 247: |
| Všimneme si, že provedením příkazu pull se Alenčin pracovní adresář nezměnil. Ta musí ještě provést příkaz [[Update|update]] aby synchronizovala svůj pracovní adresář se staženým changesetem '''h''' (tip). | Všimněme si, že po provedení příkazu ''hg pull'' je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize '''g'''. Alenka musí ještě provést příkaz ''hg update'' aby její pracovní adresář reflektoval slučující changeset '''h'''. |
| Line 254: | Line 266: |
| Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitář opět stejné. | Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitáře opět plně synchronizovány. |
| Line 258: | Line 270: |
Mercurial je decentralizovaný systém. Uživatelé si mohou zcela volně definovat své topologie pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges): |
Mercurial je zcela decentralizovaný systém bez centrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního: |
| Line 279: | Line 290: |
| Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentovámí může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného. == Co Mercurial neumí == Mnozí uživatelé SVN/CVS mohou mylně očekávat, že lze v jednom repozitáři sledovat více projektů. Pro toto použití není Mercurial stavěn. Pokud je nezbytně nutné hostovat více projektů v jednom místě, je možné zkusit nástroj [[subrepos|Subrepositář]], který byl zaveden v Mercurialu 1.3 nebo starší ForestExtension. ##Podrobnější text o používání Mercurialu viz [[CzechTutorial|Tutoriál pro Mercurial]]. ---- |
Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného. == Viz také == .[[CzechRepository|Repozitář]] .[[CzechBranch|Větev neboli branch]] .[[CzechBookmarks|Záložky neboli bookmarks]] |
Základní pojmy Mercurialu
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz Tutorial Mercurialu.
Contents
1. Repozitórium
Repozitórium je pracovní adresář Mercuriálu, který se od běžného pracovního adresáře liší tím, že jeho chování je ovlivňováno programem Mercurial:
Obsahuje složku .hg neboli repozitář a případně další provozní soubory (.hgrc, .hgignore, ...).
- Obsahuje soubory a složky, které jsou součástí projektu. Přítomnost všech těchto položek v adresáři je Mercuriálem reflektovaná, složky jsou přitom pojímány jenom jako objekty na cestě k souborům.
Soubory, které jsou uvedeny v souboru .hgignore, jsou Mercuriálem ignorovány. Soubory, jejichž název byl alespoň jednou akcí commit, pull či push uložen do složky .hg/store/ repozitáře, jsou soubory sledované.
Míra pozornosti, které je soubor v repozitóriu vystaven, se označuje jako statut souboru a má tyto kategorie:
? - neznámý (nesledovaný) soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu
I - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů
A - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit
M - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit
! - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný
R - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´
Sledované soubory jsou v repozitóriu zastoupeny v závislosti na (vybrané) aktuální revizi. Aktuálně nastavená starší revize jako aktuální může v repozitóriu prezentovat soubor, který jsme později z repozitória odebrali!
Nesledované soubory (včetně ignorovaných) jsou v repozitóriu přítomny trvale - pokud nejsou smazány.
Repozitórium je tedy vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku .hg, zvanou repozitář a další soubory a složky, které tvoří sledovaný i nesledovaný obsah projektu.
2. Repozitář
Repozitář je stručně vzato složka .hg v repozitóriu. Se složkou .hg se nemá manipulovat. Subsložka .hg/store, obsahuje kompletní historii projektu.
3. Pracovní kopie
Uživatelský přístup (možnost prohlížení a editace souborů) k jednotlivým changesetům repozitáře zajišťuje mechanizmus tak zvané "pracovní kopie", která je vždy spojena s určitým (aktuálním) changesetem. Pracovní kopie je editovatelná kopie rodičovského changesetu, jímž nemusí vždy být changeset poslední.
Složení a obsah souborů v repozitóriu se mění v závislosti na aktuálním rodiči pracovní kopie.
Změnu rodiče zařídí příkaz hg update nebo hg update -r X, který orientuje pracovní kopii na poslední revizi (tip) aktuální větve nebo na vybranou revizi X.
Komitované změny pracovní kopie představují nový changeset. Nekomitovaným změnám pracovní kopie se říká lokální modifikace. Nemá-li pracovní kopie žádné lokální modifikace, říkáme, že je čistá.
V anglických textech se pro označení popisovaných tří entit (repozitórium, repozitář, pracovní kopie) používají termíny dva - repozitář a pracovní adresář, někdy dokonce termín jeden - repozitář. Pracovní kopie je v programu Mercurial a TotoiseHg vedena jako pracovní adresář.
Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova revize, changeset a komit.
4. Changeset, commit, merge
Mercurial sdružuje změny ve více souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) changesetů. Každému changesetu je přiřazeno pořadové číslo revize. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální ID changesetu. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".
Větvení a slučování se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové čelo (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za tip (hrot) repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je slučovací, protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3).
Provedením příkazu hg commit se stav pracovní kopie zapíše jako nový changeset neboli revize do repozitáře. Pokud byla rodičem pracovní kopie revize, která měla potomka, vytvoří se nové čelo.
Alternativně lze v repozitáři vytvořit nový changeset jeho stažením z jiného repozitáře přikazem hg pull. Tento příkaz stáhne všechny rozdílné changesety ze vzdáleného repozitáře a vloží je do lokálního repozitáře za poslední místní changeset.
Tím dojde k trvalé změně lokálního repozitáře, přičemž mohou vzniknout dvě rozdílné situace:
Přidané revize nekolidují s revizemi stávajícími a hrotem (tipem) upraveného repozitáře se stává nejnovější přenesená revize. Pro synchronizaci repozitória s repozitářem (pracovní kopie je stále napojena na původní místní changeset) postačí příkaz hg update.
- Přidané revize nějakým způsobem kolidují se stávajícími revizemi a v repozitáři se vytvářejí dvě čela.
Je nutné provést příkaz hg merge, který buď proběhne bez účasti uživatele, jde-li o změny nekonfliktní, které umí Mercuriál sám vyhodnotit
nebo je zapotřebí v rámci příkazu hg merge provést ruční řešení konfliktů například nástrojem KDiff3.
Sloučením se vytvoří nový changeset, který je nutno předat do repozitáře příkazem hg commit.
5. Alenka a Bertík
Postup při klonování, přenášení changesetů a slučování si ukážeme na ilustrativní ukázce. Pracovní kopii budeme ve shodě se zavedenými zvyklostmi označovat ve schematech jako "pracovní adresář" neboli working directory. Budeme tedy používat názvy repozitórium, repozitář, pracovní adresář.
Začneme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:
Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači (hg clone):
Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny e,f, které postupně zaregistruje příkazem hg commit:
Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu g. Odlišné repozitáře v této chvíli představují dvě odlišné větve jejich společného projektu.
Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu hg pull. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde tedy pouze změnu g) do svého repozitáře. Jeho pracovní adresář však zůstává nezměněn. V repozitáři jsou dvě čela a Bertík je vyzván aby provedl příkaz hg merge.
Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset g, je nositelem označení tip.
Po provedení příkazu merge (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře, vznikne v pracovním adresáři potenciální changeset, která má dvě rodičovské revize (f, g):
Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík ve svém repozitáři příkazem commit slučující changeset h. Pracovní kopie alias pracovní adresář se posune za tento changest :
Když si nyní Alenka přetáhne příkazem hg pull změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize e,f a h:
Všimněme si, že po provedení příkazu hg pull je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize g. Alenka musí ještě provést příkaz hg update aby její pracovní adresář reflektoval slučující changeset h.
Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitáře opět plně synchronizovány.
6. Decentralizovaný systém
Mercurial je zcela decentralizovaný systém bez centrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního:
Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.