Větev neboli branch

Termín branch odpovídá intuitivní představě větve jenom zcela náhodou. Dle definice je branch "sada všech changesetů, které mají jako atribut stejný název větve". Atribut názve větve mají všechny changesety. Implicitní hodnotou tohoto atributu je slovo "default". Technicky by šlo zařídit, aby každý changeset nesl jiný název větve. Orientovaný acyklický graf (DAG) takového repozitáře by spíše připomínal šňůru korálků než větvenou strukturu.

Vytvoříme-li z orientovaného acyklického grafu strukturu, připomínající "košatý strom", může se přesto z hlediska definice jednat o jedinou větev, budou-li mít všechny jeho changesety stejný atribut názvu větve, například default.

Na druhou stranu lze zařídit (jak vyplývá z "korálků") aby se v přímém úseku grafu střídaly různé názvy větve - například def a bis:

Z definice tedy vyplývá, že všechny "větve" v repozitáři jsou pojmenované. Setkáme-li se s termíny "anonymní" a "pojmenovaná" větev, budeme tomu rozumět tak, že anonymní je větev, která nese implicitní označení "default" a pojmenovaná větev je ta, která se jmenuje jinak.

Čelo větve

Čelo neboli "head" je changeset, který v repozitáři nemá potomka (potomek budiž dítě nebo dítě dítěte). Takovému čelu se také říká topologické čelo.

Kromě tohoto čela (větve) je rovněž definováno čelo větve, které se vyznačuje tím, že ve větvi nemá potomka, je to tedy poslední changeset větve.

Ve výše uvedeném schematu je "čelem větve" revize č. 3, čelem (topologickým) je revize č. 4. Revize č. 1 není "čelem větve", protože větev "def" končí revizí č. 4.

Příklady souběžných větví:

V dalším schematu vidíme dvě větve a dvě čela (4bis-větve, 8def-topolog).

Z pilnosti vyrobím ještě jedno schema se dvěmi větvemi a jedním čelem. Revize 4bis již není čelem větve, protože má ve větvi potomka - 9bis. Je to obdoba revize 1def v první ukázce.

Záležitost s čely, potažmo větvemi vypadá dost složitě ale nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Většinou budeme čela větví spíš likvidovat (sloučením) než iniciativně vytvářet. Nebudou tedy vznikat složité konstelace.

Potíž s překladem "branch head" vyplývá z toho, že v češtině je "čelo větve"

  1. souslovím, označujícím jistý typ čela (branch head)
  2. podstatné jméno + přívlastek neshodný (head of branch), připomínající, že se nejedná o čelo na naší hlavě.

Nepříliš šťastná volba názvů to je i v originále. Mechanizmus zvaný "větev" byl do Mercuriálu vložen dodatečně a postupně se vyvíjí. Tvůrci se přitom snaží dodržet zpětnou kontinuitu nejen v jeho chování ale i v jeho popisech.

Apropos hlava - převod head na čelo je možný a v tomto případě mi přijde přiléhavější (čelo průvodu).

Vytvoření nové větve

Nová větev může vzniknout přenesením ze vzdáleného repozitáře příkazem hg pull, nebo příkazem hg branch <name>, což se může realizovat ve dvou různých situacích, v obou případech uzavřených akcí hg commit:

Odbočující čelo nové větve s ponecháním původního názvu lze také vytvořit komitem změn pracovní kopie, napojené na neposlední changeset. Pracovní kopie předává novému changesetu odbočky název větve svého rodiče - viz 5def ad-3.

Použití příkazů hg

Pro vytvoření schemat ad 1 až 3 v odstavci Příklady souběžných větví použijeme následnou posloupnost příkazů:

Za změnu pracovní kopie je považována i samotná změna jejích metadat, zde konkretně změna názvu větve a vložení markeru o uzavření čela - viz "Zavřené čelo".

Další příkazy, související s větvemi:

Zavřené čelo, potažmo větev

Oba typy čel lze takzvaně "zavřít", což se interně realizuje tím, že se do metadat changesetu přidá marker o uzavření čela. Tato událost se zapisuje do repozitáře jako changeset (případně lze do něho uložit i změny pracovní kopie):

Větev, která má (všechna) čela zavřená, se rovněž považuje za zavřenou. Význam zavřeného čela či větve je ten, že příkazy hg heads případně hg branches jej neuvedou ve výpisu čel respektive větví.

Komu tento výsledek stojí za námahu, používá institut zavřené větve při připojování "vedlejší" větve k větvi "default":

Zavřenou větev (čelo) lze jednoduše otevřít tak, že k uzavřenému čelu aktualizujeme pracovní kopii (wc) a tam komitujeme nějakou změnu.

Úplný výpis čel či větví vrací příkazy

Transfer větví - pull, push

Název větve (implicitně její čelo) lze použít jako identifikátor u různých příkazů Mercuriálu.

Příkaz

přenese všechny větve v repozitáři. Chceme-li přenést jenom určitou {větev, bookmark, revizi} použijeme tvar

Při prvním přenosu nové větve do vzdáleného repozitáře nutno použít

Při dalším přenosu už stačí jenom (tečka zastupuje aktuální wc)

Viz také

Záložky neboli bookmarks

CzechBranch (last edited 2014-01-10 14:32:32 by Tovim)