Differences between revisions 1 and 107 (spanning 106 versions)
Revision 1 as of 2010-04-07 15:51:05
Size: 10677
Editor: Tovim
Comment:
Revision 107 as of 2014-01-07 11:02:16
Size: 13306
Editor: Tovim
Comment:
Deletions are marked like this. Additions are marked like this.
Line 1: Line 1:
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů.

See the [[Tutorial]] for step-by-step instructions.

''(Translations:
[[BrazilianPortugueseUnderstandingMercurial|Brazilian Portuguese]],
[[ChineseUnderstandingMercurial|Chinese]],
[[CzechUnderstandingMercurial|Czech]],
[[FrenchUnderstandingMercurial|French]],
[[GermanUnderstandingMercurial|German]],
[[ItalianUnderstandingMercurial|Italian]],
[[JapaneseUnderstandingMercurial|Japanese]],
[[KoreanUnderstandingMercurial|Korean]],
[[RussianUnderstandingMercurial|Russian]],
[[SpanishUnderstandingMercurial|Spanish]],
[[ThaiUnderstandingMercurial|Thai]]
)''


<<Obsah>>

== Co je repozitář ==

Termín [[Repository|repozitář]] má dva významy. V užším smyslu to je složka *.hg* v adresáři projektu. V šírším smyslu to je úložný prostor pro zaznamenávání změn. Soubory a složky měněných souborů jsou přítomny či nepřítomny v adresáři projektu. Skladba i stav souborů se mění podle aktuální revize. Aktuální skladba souborů kořenového adresáře se nazývá [[WorkingDirectory|pracovní adresář]]:
#pragma section-numbers 2
#language cs
## page was renamed from CzechUnderstandingHg
## page was renamed from CzechUnderstandingMercurial
## page was renamed from Základy Mercurialu
= Základní pojmy Mercurialu =
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz [[CzechTutorial|Tutorial Mercurialu]].

<<TableOfContents>>

== Repozitórium ==

Repozitórium je pracovní adresář Mercuriálu, který se od běžného pracovního adresáře liší tím, že jeho chování je ovlivňováno programem Mercurial:

 1. Obsahuje složku '''.hg''' neboli '''repozitář''' a případně další provozní soubory (.hgrc, .hgignore, ...).

 2. Obsahuje soubory a složky, které jsou součástí projektu. Přítomnost všech těchto položek v adresáři je Mercuriálem reflektovaná, složky jsou přitom pojímány jenom jako objekty na cestě k souborům.

 Soubory, které jsou uvedeny v souboru ''.hgignore'', jsou Mercuriálem ignorovány.
 Soubory, jejichž název byl alespoň jednou akcí `commit`, `pull` či `push` uložen do složky ''.hg/store/'' repozitáře, jsou soubory sledované.

 Míra pozornosti, které je soubor v repozitóriu vystaven, se označuje jako '''statut''' souboru a má tyto kategorie:

  . ''?'' - neznámý (nesledovaný) soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu
  . ''I'' - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů
  . ''A'' - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit
  . ''M'' - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit
  . ''!'' - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný
  . ''R'' - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´

Sledované soubory jsou v repozitóriu přítomny v závislosti na "příslušnosti" pracovní kopie.

Nesledované soubory (včetně ignorovaných) jsou v repozitóriu přítomny trvale - pokud nejsou smazány.

Repozitórium je tedy vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku '''.hg''', zvanou '''repozitář''' a další soubory a složky, které tvoří sledovaný (pracovní kopie) i nesledovaný obsah projektu.


== Repozitář ==

[[CzechRepository|Repozitář]] je technicky vzato složka '''.hg''' v repozitóriu.

Následující ilustrace se pokouší naznačit situaci, kdy rodičovskou revizí pracovní kopie (pracovního adresáře) je revize č. 2, uložená ve složce .hg/store.

Subsložka '''.hg/store''' obsahuje kompletní historii projektu.
Line 32: Line 52:
  label="working directory";   label="Repozitórium";
Line 37: Line 57:
  "main.c" -> "main.h" -> ".hgignore" -> ".hgtags";   "main.c" -> "main.h" -> ".hgignore" -> ".hg/";
Line 40: Line 60:
  label = "store";   label = "Repozitář (.hg/store)";
Line 45: Line 65:
  "rev 0" -> "rev 1" -> "rev 2" -> "rev 3" [dir=back, label="parent"];   "rev 0" -> "rev 1" -> "rev 2" -> "Pracovní kopie" [dir=back, label="parent"];
Line 47: Line 67:
 "main.c" -> "rev 2" [ltail=cluster_0, label="parent", labeldistance=5, minlen=2];
}
}}}

The store contains the '''complete''' history of the project. Unlike traditional [[SCM|SCMs]], where there's only one central copy of this history,
every working directory is paired with a private copy of the history. This allows development to go on in parallel.

The working directory contains a copy of the project's files at a given point in time (eg rev 2), ready for editing. Because [[Tag|tags]] and [[.hgignore|ignored files]] are revision-controlled, they are also included.

== Committing Changes ==

When you [[Commit|commit]], the state of the working directory relative to its [[Parent|parents]] is recorded as a new [[ChangeSet|changeset]] (also called a new "[[Revision|revision]]"):
## "main.h" -> "rev 2" [ltail=cluster_0, label="parent", labeldistance=5, minlen=2];
}
}}}

== Pracovní kopie ==

Uživatelský přístup (možnost prohlížení a editace souborů) k jednotlivým changesetům repozitáře zajišťuje mechanizmus tak zvané "pracovní kopie", která je vždy spojena s určitým changesetem.

Přítomnost pracovní kopie v repozitóriu se projevuje tím, že složení a obsah souborů v repozitóriu se mění v závislosti na aktuálním napojení "pracovní kopie > changeset".

Změnu propojení (příslušnosti) zařídí příkaz `hg update` nebo `hg update -r X`, který orientuje pracovní kopii na poslední revizi (tip) aktuální větve nebo na vybranou revizi X. Vybraná revize je rodičovským changesetem pracovní kopie coby potenciáního nového changesetu.

Komitované změny pracovní kopie představují nový changeset. Nekomitovaným změnám pracovní kopie se říká ''lokální modifikace''. Nemá-li pracovní kopie žádné lokální modifikace, říkáme, že je ''čistá''.

<!> V anglických textech se pro označení tří entit (repozitórium, repozitář, pracovní kopie) používají termíny dva - repozitář a pracovní adresář, někdy dokonce termín jeden - repozitář. Pracovní kopie je v programu Mercurial a !TotoiseHg vedena jako pracovní adresář!

<!> Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova ''revize'', ''changeset'' a ''komit''.


== Registrace změn - komit ==

Provedením příkazu ''hg commit'' se stav pracovní kopie zapíše jako nový [[ChangeSet|changeset]] neboli [[Revision|revize]] do repozitáře.

/*
Line 66: Line 97:
  label="working directory";   label="pracovní adresář";
Line 82: Line 113:
 "rev 2" -> ".hgtags" [dir=back, style=dotted, lhead=cluster_0, label="parent before commit"]  "rev 2" -> ".hgtags" [dir=back, style=dotted, lhead=cluster_0, label="rodič rev. 3 a 4"]
Line 85: Line 116:
}}}

Note here that revision 4 is a '''[[Branch|branch]]''' of revision 2, which was the revision in the working directory. Now revision 4 is the working directory's '''parent'''.

== Revisions, Changesets, Heads, and Tip ==

Mercurial groups related changes to multiple files into single atomic [[ChangeSet|changesets]], which are revisions of the whole project.
These each get a sequential [[RevisionNumber|revision number]]. Because Mercurial allows distributed parallel development, these revision numbers may disagree between users. So Mercurial also assigns each revision a global [[ChangeSetID|changeset ID]]. Changeset IDs are 40-digit hexadecimal numbers, but they can be abbreviated to any unambiguous prefix, like "e38487".
}}}*//*

Pokud byla rodičovskou revizí pracovní kopie revize, která neměla potomka, vytvoří se nové '''čelo'''.


## Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 zakládá novou '''[[Branch|větev]]''' v historii changesetů a je ''rodičem'' pracovního adresáře.


== Revize, changesety, čela a tip ==
Mercurial sdružuje změny ve více souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) [[ChangeSet|changesetů]]. Každému changesetu je přiřazeno pořadové [[RevisionNumber|číslo revize]]. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá.
Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální [[ChangeSetID|ID changesetu]]. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".
Line 105: Line 139:
   workingdir [label="{{<p1> p1 | <p2> p2} | working directory}"];    workingdir [label="{{<p1> p1 | <p2> p2} | pracovní adresář}"];
Line 114: Line 148:
   label="example repository"
}
}}}

Branches and [[Merge|merges]] in the revision history can occur at any point. Each unmerged branch creates a new [[Head|head]] of the revision history.
Here, revisions 5 and 6 are heads. Mercurial considers revision 6 to be the [[Tip|tip]] of the repository, the head with the highest revision number.
Revision 4 is a [[MergeChangeset|merge changeset]], as it has ''two'' parent changesets (revisions 2 and 3).

== Cloning, Making Changes, Merging, Pulling and Updating ==

Let's start with a user Alice, who has a repository that looks like:

{{{#!dot
digraph {
   label="Alice's repo"
   label="příklad záznamu v repozitáři"
}
}}}

[[Branch|Větvení]] a [[Merge|slučování]] se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové [[Head|čelo]] (head) historie. V naší ukázce jsou '''čely''' revize 5 a 6. Revize 6 je považována za '''tip''' (hrot) repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je [[MergeChangeset|slučovací]], protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3).

== Klonování, slučování, akce pull a update ==
Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:

{{{#!dot
digraph {
   label="Alenčin repozitář"
Line 135: Line 166:
Bob [[Clone|clones]] this repo, and ends up with a complete, independent, local copy of Alice's store
and a clean checkout of the tipmost revision d in his working directory:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bob's repo"
Pracovní adresář (working directory) je opět uváděn jako poslední (potenciální) changeset.

Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bertíkův repozitář"
Line 147: Line 179:
Bob can now work independently of Alice. He then [[Commit|commits]] two changes e and f:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bob's repo"
Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny '''e''','''f''', které postupně zaregistruje příkazem commit:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bertíkův repozitář"
Line 160: Line 192:
Alice then makes her own change g in parallel, which causes her repository store to diverge from Bob's, thus
creating a [[Branch|branch]]:

{{{#!dot
digraph {
   label="Alice's repo"
Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu '''g'''. Odlišné repozitáře v této chvíli představují dvě odlišné [[Branch|větve]] jejich společného projektu.

{{{#!dot
digraph {
   label="Alenčin repozitář"
Line 173: Line 204:
Bob then [[Pull|pulls]] Alice's repo to synchronize. This copies all of Alice's changes into Bob's repository store
(here, it's just a single change g). Note that Bob's working directory is '''not''' changed
by the pull:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bob's repo"
Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu ''pull''. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde tedy pouze změnu g) do svého repozitáře. Jeho pracovní adresář však zůstává nezměněn.


{{{#!dot
digraph {
   label="Bertíkův repozitář"
Line 190: Line 220:
Because Alice's '''g''' is the newest head in Bob's repository, it's now the '''tip'''.

Bob then does a [[Merge|merge]], which combines the last change he was working on (f) with the
tip in his repository. Now, his working directory has two parent revisions (f and g):

{{{#!dot
digraph {
   label="Bob's repo"
Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset '''g''', je nositelem označení ''tip''.


Bertík dále provede příkaz [[Merge|merge]] (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře. Jeho pracovní adresář má nyní dvě rodičovské revize (f, g):

{{{#!dot
digraph {
   label="Bertíkův repozitář"
Line 210: Line 240:
After examining the result of the merge in his working directory and making sure the merge is
perfect, Bob commits the result and ends up with a new [[MergeChangeset|merge changeset]] h in his
store:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bob's repo"
Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit [[MergeChangeset|slučující changeset]] '''h''' ve svém repozitáři:

{{{#!dot
digraph {
   label="Bertíkův repozitář"
Line 231: Line 259:
Now if Alice '''pulls''' from Bob, she will get Bob's changes e, f, and h into her store:

{{{#!dot
digraph {
   label="Alice's repo"
Když si nyní Alenka přetáhne příkazem ''hg pull'' změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize '''e''','''f''' a '''h''':

{{{#!dot
digraph {
   label="Alenčin repozitář"
Line 250: Line 278:
Note that Alice's working directory was not changed by the pull. She has to do an [[Update|update]] to synchronize
her working directory to the merge changset h. This changes the parent changeset of her working directory to
changeset h and updates the files in her working directory to revision h.

{{{#!dot
digraph {
   label="Alice's repo"
Všimněme si, že po provedení příkazu ''pull'' je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize '''g'''. Alenka musí ještě provést příkaz ''update'' aby její pracovní adresář ukazoval na slučující changeset '''h''' a aby aktualizoval soubory v jejím pracovním adresáři vzhledem k revizi '''h'''.

{{{#!dot
digraph {
   label="Alenčin repozitář"
Line 271: Line 297:
Now Alice and Bob are fully synchronized again.


== A Decentralized System ==

Mercurial is a completely decentralized system, and thus has no internal notion of a central repository. Thus users are free to define their own topologies for sharing changes (see CommunicatingChanges):

{{{#!dot
digraph {
   Alice -> Central
   Central -> Alice
   Bob -> Central
   Alice -> Bob
   Alice -> Carl
   Carl -> Central
   Bob -> Carl
   Carl -> Bob
   "Carl's Laptop" -> Carl
   Carl -> "Carl's Laptop"
   "Carl's Laptop" -> Central
   Central [style=fill;color=blue;label="Main Public Repo"]
   label="A Mercurial Network"
}
}}}

Unlike a centralized version control system in which experimentation
can be disastrous, with a DVCS like Mercurial, you just clone and
experiment. If you like the results, push them back, otherwise
wipe the cloned repository and try something else.


== What Mercurial can't do ==

Many SVN/CVS users expect to host related projects together in one repository. This is really not what Mercurial was made for, so you should try a different way of working. In particular, this means that you cannot check out only one directory of a repository.

If you absolutely need to host multiple projects in a kind of meta-repository though, you could try the [[subrepos|Subrepositories]] feature that was introduced with Mercurial 1.3 or the older ForestExtension.


For a hands-on introduction to using Mercurial, see the [[Tutorial]].
Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitáře opět plně synchronizovány.


== Decentralizovaný systém ==
Mercurial je úplně decentralizovaný systém bez centrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního:

{{{#!dot
digraph {
   Alenka -> Centrum
   Centrum -> Alenka
   Bertík -> Centrum
   Alenka -> Bertík
   Alenka -> Karel
   Karel -> Centrum
   Bertík -> Karel
   Karel -> Bertík
   "Karlův laptop" -> Karel
   Karel -> "Karlův laptop"
   "Karlův laptop" -> Centrum
   Centrum [style=fill;color=blue;label="Main Public Repo"]
   label="Síť Mercurialu"
}
}}}

Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.



##Podrobnější text o používání Mercurialu viz [[CzechTutorial|Tutoriál pro Mercurial]].
Line 311: Line 327:
CategoryCzech CategoryCzech

Základní pojmy Mercurialu

Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů. Postupný výklad viz Tutorial Mercurialu.

1. Repozitórium

Repozitórium je pracovní adresář Mercuriálu, který se od běžného pracovního adresáře liší tím, že jeho chování je ovlivňováno programem Mercurial:

  1. Obsahuje složku .hg neboli repozitář a případně další provozní soubory (.hgrc, .hgignore, ...).

  2. Obsahuje soubory a složky, které jsou součástí projektu. Přítomnost všech těchto položek v adresáři je Mercuriálem reflektovaná, složky jsou přitom pojímány jenom jako objekty na cestě k souborům.

    Soubory, které jsou uvedeny v souboru .hgignore, jsou Mercuriálem ignorovány. Soubory, jejichž název byl alespoň jednou akcí commit, pull či push uložen do složky .hg/store/ repozitáře, jsou soubory sledované.

    Míra pozornosti, které je soubor v repozitóriu vystaven, se označuje jako statut souboru a má tyto kategorie:

    • ? - neznámý (nesledovaný) soubor, o němž Mercurial ví jen to, že existuje v repozitóriu

    • I - původně neznámý soubor, zařazený do seznamu ignorovaných souborů

    • A - původně neznámý soubor, zařazený jako kandidát pro komit

    • M - změněný sledovaný soubor, je kandidátem pro komit

    • ! - původně sledovaný soubor, ručně smazaný, přejmenovaný či přemístěný

    • R - soubor, odebraný ze sledování příkazem ´´hg remove´´

Sledované soubory jsou v repozitóriu přítomny v závislosti na "příslušnosti" pracovní kopie.

Nesledované soubory (včetně ignorovaných) jsou v repozitóriu přítomny trvale - pokud nejsou smazány.

Repozitórium je tedy vnímavý kořenový adresář projektu, který obsahuje složku .hg, zvanou repozitář a další soubory a složky, které tvoří sledovaný (pracovní kopie) i nesledovaný obsah projektu.

2. Repozitář

Repozitář je technicky vzato složka .hg v repozitóriu.

Následující ilustrace se pokouší naznačit situaci, kdy rodičovskou revizí pracovní kopie (pracovního adresáře) je revize č. 2, uložená ve složce .hg/store.

Subsložka .hg/store obsahuje kompletní historii projektu.

3. Pracovní kopie

Uživatelský přístup (možnost prohlížení a editace souborů) k jednotlivým changesetům repozitáře zajišťuje mechanizmus tak zvané "pracovní kopie", která je vždy spojena s určitým changesetem.

Přítomnost pracovní kopie v repozitóriu se projevuje tím, že složení a obsah souborů v repozitóriu se mění v závislosti na aktuálním napojení "pracovní kopie > changeset".

Změnu propojení (příslušnosti) zařídí příkaz hg update nebo hg update -r X, který orientuje pracovní kopii na poslední revizi (tip) aktuální větve nebo na vybranou revizi X. Vybraná revize je rodičovským changesetem pracovní kopie coby potenciáního nového changesetu.

Komitované změny pracovní kopie představují nový changeset. Nekomitovaným změnám pracovní kopie se říká lokální modifikace. Nemá-li pracovní kopie žádné lokální modifikace, říkáme, že je čistá.

<!> V anglických textech se pro označení tří entit (repozitórium, repozitář, pracovní kopie) používají termíny dva - repozitář a pracovní adresář, někdy dokonce termín jeden - repozitář. Pracovní kopie je v programu Mercurial a TotoiseHg vedena jako pracovní adresář!

<!> Zcela běžně se pro jednu a tutéž komitovanou změnu používají slova revize, changeset a komit.

4. Registrace změn - komit

Provedením příkazu hg commit se stav pracovní kopie zapíše jako nový changeset neboli revize do repozitáře.

*//*

Pokud byla rodičovskou revizí pracovní kopie revize, která neměla potomka, vytvoří se nové čelo.

5. Revize, changesety, čela a tip

Mercurial sdružuje změny ve více souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) changesetů. Každému changesetu je přiřazeno pořadové číslo revize. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální ID changesetu. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".

Větvení a slučování se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové čelo (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za tip (hrot) repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je slučovací, protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3).

6. Klonování, slučování, akce pull a update

Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:

Pracovní adresář (working directory) je opět uváděn jako poslední (potenciální) changeset.

Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači:

Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny e,f, které postupně zaregistruje příkazem commit:

Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu g. Odlišné repozitáře v této chvíli představují dvě odlišné větve jejich společného projektu.

Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu pull. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde tedy pouze změnu g) do svého repozitáře. Jeho pracovní adresář však zůstává nezměněn.

Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset g, je nositelem označení tip.

Bertík dále provede příkaz merge (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře. Jeho pracovní adresář má nyní dvě rodičovské revize (f, g):

Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit slučující changeset h ve svém repozitáři:

Když si nyní Alenka přetáhne příkazem hg pull změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize e,f a h:

Všimněme si, že po provedení příkazu pull je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize g. Alenka musí ještě provést příkaz update aby její pracovní adresář ukazoval na slučující changeset h a aby aktualizoval soubory v jejím pracovním adresáři vzhledem k revizi h.

Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitáře opět plně synchronizovány.

7. Decentralizovaný systém

Mercurial je úplně decentralizovaný systém bez centrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního:

Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.


CzechUnderstandingMercurial (last edited 2018-08-03 18:27:01 by Tovim)