Základní pojmy Mercurialu

Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů.

1. Co je v repozitáři

Repozitář Mercurialu obsahuje pracovní adresářa úložný prostor:

Úložný prostor obsahuje **úplnou** historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie této historie, je každý pracovní adresář spojen se svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů.

Pracovní adresář obsahuje projektové soubory, odpovídající zadané aktuální revizi, včetně souborů .hgtags a .hgignore.

2. Potvrzení změn

Provedením příkazu commit se změny v aktuálním pracovním adresáři zapíší do nového changesetu (neboli nové revize). Změny se vztahují k rodičovské revizi:

Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy revize 2 byla "zpřítomněna" pro pracovní adresář v době, kdy už existovala revize 3. Revize 4 tvoří novou větev v historii changesetů a je zároveň rodičem aktuálního pracovního adresáře.

3. Revize, changesety, čela a tip

Mercurial sdružuje provedené změny do atomických (nedělitelných) changesetů, které jsou revizemi v rámci jednoho repozitáře. Každému changesetu je přiřazeno pořadové číslo revize. Protože Mercurial umožňuje rozdělený paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla v různých repozitářích různá. Kromě lokálních pořadových čísel má každá revize také globální ID changesetu. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".

Větvení a slučování se může vyskytnout kdekoliv v historii revizí. Každé rozvětvení vytváří nové čelo (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za tip repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je sloučený changeset, protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3). Pracovní adresář je ve schematu uveden jenom pro úplnost; nemusí být vždy synchronizován jen s posledním changesetem.

4. Klonování, slučování, akce Pull a Update

Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:

Pracovní adresář je pro úplnost uváděn jako poslední (potenciální) changeset.

Bertík si vytvoří klon tohoto repozitáře a tím získá úplnou, nezávislou lokální kopii Alenčina uložiště ve svém vlastním adresáři:

Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny e,f, které potvrdí příkazem commit:

Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu g:

Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu pull. Tímto příkazem přitáhne všechny změny Alenčina repozitáře (zde pouze změnu g) do svého repozitáře. Protože Bertíkova změna e a Alenčina změna g mají stejného rodiče, vytvoří se za revizí d nová větev g (tip):

Bertík dále provede příkaz merge (sloučení), který spojí jeho poslední změnu (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře (g). K tomuto sloučení dojde pouze v pracovním adresáři, repozitář o něm ještě "neví":

Po kontrole, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit sloučený changeset h ve svém repozitáři:

Když si nyní Alenka přetáhne (příkazem pull) změny od Bertíka, získá změny e,f a h:

Všimneme si, že provedením příkazu pull se Alenčin pracovní adresář nezměnil. Ta musí ještě provést příkaz update aby synchronizovala svůj pracovní adresář se staženým changesetem h (tip) v repozitáři.

Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitář opět stejné.

5. Decentralizovaný systém

Mercurial je decentralizovaný systém. Uživatelé si mohou zcela volně definovat své topologie pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges):

Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentovámí může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.

6. Co Mercurial neumí

Mnozí uživatelé SVN/CVS mohou mylně očekávat, že lze v jednom repozitáři sledovat více projektů. Pro toto použití není Mercurial stavěn.

Pokud je nezbytně nutné hostovat více projektů v jednom místě, je možné zkusit nástroj Subrepositář, který byl zaveden v Mercurialu 1.3 nebo starší ForestExtension.