|
Size: 10677
Comment:
|
Size: 12114
Comment:
|
| Deletions are marked like this. | Additions are marked like this. |
| Line 1: | Line 1: |
| #pragma section-numbers 2 #language cs ## page was renamed from CzechUnderstandingHg ## page was renamed from CzechUnderstandingMercurial ## page was renamed from Základy Mercurialu = Základní pojmy Mercurialu = |
|
| Line 3: | Line 9: |
| See the [[Tutorial]] for step-by-step instructions. ''(Translations: [[BrazilianPortugueseUnderstandingMercurial|Brazilian Portuguese]], [[ChineseUnderstandingMercurial|Chinese]], [[CzechUnderstandingMercurial|Czech]], [[FrenchUnderstandingMercurial|French]], [[GermanUnderstandingMercurial|German]], [[ItalianUnderstandingMercurial|Italian]], [[JapaneseUnderstandingMercurial|Japanese]], [[KoreanUnderstandingMercurial|Korean]], [[RussianUnderstandingMercurial|Russian]], [[SpanishUnderstandingMercurial|Spanish]], [[ThaiUnderstandingMercurial|Thai]] )'' <<Obsah>> == Co je repozitář == Termín [[Repository|repozitář]] má dva významy. V užším smyslu to je složka *.hg* v adresáři projektu. V šírším smyslu to je úložný prostor pro zaznamenávání změn. Soubory a složky měněných souborů jsou přítomny či nepřítomny v adresáři projektu. Skladba i stav souborů se mění podle aktuální revize. Aktuální skladba souborů kořenového adresáře se nazývá [[WorkingDirectory|pracovní adresář]]: |
<<TableOfContents>> == Repozitář == Přísně vzato, [[Repository|repozitářem]] je pouze složka '''.hg''', nalézající se ve vnímavé (sentient) nadřazené (kořenové) složce projektu, které můžeme pro lepší odlišení významů označit jako '''repozitórium'''. Kromě výše uvedeného repozitáře obsahuje repoziórium další složky a soubory, jejichž skladba (jak ji vidíme např. v Průzkumníku Windows) se mění v závislosti na momentálně nastavené aktuální revizi. '''Aktuální revizí''' je většinou revize poslední (tip) ale může jí být kterákoliv jiná revize, označená jako ''aktuální''. Šedou eminencí uvnitř repozitória je tak zvaný [[WorkingDirectory|pracovní adresář]] (někdy označovaný jako ''pracovní kopie''), což je vlastně pomyslný útvar, napojený na aktuální revizi, v němž se provádějí veškeré změny v obsahu i složení souborů před tím, než jsou převedeny (komitovány) do repozitáře. Chtělo by se říci, že pracovní adresář je vlastně repozitórium ale až uvidíme schemata ve kterých je pracovní adresář pomyslným pokračováním aktuální (většinou poslední) revize, přijde nám srozumitelnější tyto dva pojmy od sebe rozlišovat. Pracovní adresář se zkratkovitě definuje jako "sada změn, kterou hodláme komitovat". Soubory v repozitóriu jsou sledované (sledují se jejich změny, případně jejich přítomnost či nepřítomnost) i nesledované (jsou přítomné ale jsou vedeny jako ignorované). Změny sledovaných souborů lze akcí ''commit'' uložit jako revize, neboli changeset, do složky store v repozitáři. Repozitář tedy obsahuje historii projektu, repozitórium (potažmo pracovní adresář) obsahuje časový snímek projektu v určitém bodě historie. Často se slovem "repozitář" označuje nepřesně jak repozitórium, tak i repozitář. Jak lze vidět ve schematech 5. odstavce, je jako pracovní adresář (working directory) označován poslední, nekomitovaný changeset. Dalším mlhavým termínem je lokální kopie. Tímto souslovím je často označován aktuální obsah pracovního adresáře, který jak už víme, reflektuje aktuální revizi. Základní význam tohoto sousloví je samozřejmě místní kopie v počítači. == Co je v repozitáři == Změny projektu se ukládají ve složce .hg/store : |
| Line 32: | Line 37: |
| label="working directory"; | label="pracovní adresář"; |
| Line 40: | Line 45: |
| label = "store"; | label = "složka .hg/store"; |
| Line 47: | Line 52: |
| "main.c" -> "rev 2" [ltail=cluster_0, label="parent", labeldistance=5, minlen=2]; } }}} The store contains the '''complete''' history of the project. Unlike traditional [[SCM|SCMs]], where there's only one central copy of this history, every working directory is paired with a private copy of the history. This allows development to go on in parallel. The working directory contains a copy of the project's files at a given point in time (eg rev 2), ready for editing. Because [[Tag|tags]] and [[.hgignore|ignored files]] are revision-controlled, they are also included. == Committing Changes == When you [[Commit|commit]], the state of the working directory relative to its [[Parent|parents]] is recorded as a new [[ChangeSet|changeset]] (also called a new "[[Revision|revision]]"): |
## "main.c" -> "rev 2" [ltail=cluster_0, label="parent", labeldistance=5, ##minlen=2]; } }}} Složka '''store''' obsahuje kompletní historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie historie, zde má každý adresář projektu svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů. Pracovní adresář obsahuje kopii projektových souborů v učitém časovém bodě (např. rev. 2) připravených k editování. Protože [[Tag|tagy]] a [[.hgignore|ignorované soubory]] jsou také verzovány, jsou rovněž (pokud existují) součástí pracovního adresáře. == Registrace změn == Provedením příkazu '''commit''' se stav pracovního adresáře zapíše jako nový [[ChangeSet|changeset]] neboli [[Revision|revize]] do repozitáře. |
| Line 66: | Line 70: |
| label="working directory"; | label="pracovní adresář"; |
| Line 82: | Line 86: |
| "rev 2" -> ".hgtags" [dir=back, style=dotted, lhead=cluster_0, label="parent before commit"] | "rev 2" -> ".hgtags" [dir=back, style=dotted, lhead=cluster_0, label="rodič rev. 3 a 4"] |
| Line 87: | Line 91: |
| Note here that revision 4 is a '''[[Branch|branch]]''' of revision 2, which was the revision in the working directory. Now revision 4 is the working directory's '''parent'''. == Revisions, Changesets, Heads, and Tip == Mercurial groups related changes to multiple files into single atomic [[ChangeSet|changesets]], which are revisions of the whole project. These each get a sequential [[RevisionNumber|revision number]]. Because Mercurial allows distributed parallel development, these revision numbers may disagree between users. So Mercurial also assigns each revision a global [[ChangeSetID|changeset ID]]. Changeset IDs are 40-digit hexadecimal numbers, but they can be abbreviated to any unambiguous prefix, like "e38487". |
Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 tvoří novou '''[[Branch|větev]]''' v historii changesetů. == Revize, changesety, čela a tip == Mercurial sdružuje změny ve vícerých souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) [[ChangeSet|changesetů]]. Každému changesetu je přiřazeno pořadové [[RevisionNumber|číslo revize]]. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální [[ChangeSetID|ID changesetu]]. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487". |
| Line 105: | Line 109: |
| workingdir [label="{{<p1> p1 | <p2> p2} | working directory}"]; | workingdir [label="{{<p1> p1 | <p2> p2} | pracovní adresář}"]; |
| Line 114: | Line 118: |
| label="example repository" } }}} Branches and [[Merge|merges]] in the revision history can occur at any point. Each unmerged branch creates a new [[Head|head]] of the revision history. Here, revisions 5 and 6 are heads. Mercurial considers revision 6 to be the [[Tip|tip]] of the repository, the head with the highest revision number. Revision 4 is a [[MergeChangeset|merge changeset]], as it has ''two'' parent changesets (revisions 2 and 3). == Cloning, Making Changes, Merging, Pulling and Updating == Let's start with a user Alice, who has a repository that looks like: {{{#!dot digraph { label="Alice's repo" |
label="příklad záznamu v repozitáři" } }}} Větvení a [[Merge|slučování]] se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové [[Head|čelo]] (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za '''tip''' repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je [[MergeChangeset|slučovací changeset]], protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3). == Klonování, slučování, akce pull a update == Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně: {{{#!dot digraph { label="Alenčin repozitář" |
| Line 135: | Line 136: |
| Bob [[Clone|clones]] this repo, and ends up with a complete, independent, local copy of Alice's store and a clean checkout of the tipmost revision d in his working directory: {{{#!dot digraph { label="Bob's repo" |
Pracovní adresář (working directory) je opět uváděn jako poslední (potenciální) changeset. Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači: {{{#!dot digraph { label="Bertíkův repozitář" |
| Line 147: | Line 149: |
| Bob can now work independently of Alice. He then [[Commit|commits]] two changes e and f: {{{#!dot digraph { label="Bob's repo" |
Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny '''e''','''f''', které postupně potvrdí příkazem commit: {{{#!dot digraph { label="Bertíkův repozitář" |
| Line 160: | Line 162: |
| Alice then makes her own change g in parallel, which causes her repository store to diverge from Bob's, thus creating a [[Branch|branch]]: {{{#!dot digraph { label="Alice's repo" |
Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu '''g''': {{{#!dot digraph { label="Alenčin repozitář" |
| Line 173: | Line 174: |
| Bob then [[Pull|pulls]] Alice's repo to synchronize. This copies all of Alice's changes into Bob's repository store (here, it's just a single change g). Note that Bob's working directory is '''not''' changed by the pull: {{{#!dot digraph { label="Bob's repo" |
Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu [[Pull|pull]]. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde pouze změnu g) do svého repozitáře. {{{#!dot digraph { label="Bertíkův repozitář" |
| Line 190: | Line 190: |
| Because Alice's '''g''' is the newest head in Bob's repository, it's now the '''tip'''. Bob then does a [[Merge|merge]], which combines the last change he was working on (f) with the tip in his repository. Now, his working directory has two parent revisions (f and g): {{{#!dot digraph { label="Bob's repo" |
Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset '''g''', je nositelem označení ''tip''. Bertík dále provede příkaz [[Merge|merge]] (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře. Jeho pracovní adresář má nyní dvě rodičovské revize (f, g): {{{#!dot digraph { label="Bertíkův repozitář" |
| Line 210: | Line 210: |
| After examining the result of the merge in his working directory and making sure the merge is perfect, Bob commits the result and ends up with a new [[MergeChangeset|merge changeset]] h in his store: {{{#!dot digraph { label="Bob's repo" |
Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit [[MergeChangeset|slučující changeset]] '''h''' ve svém repozitáři: {{{#!dot digraph { label="Bertíkův repozitář" |
| Line 231: | Line 229: |
| Now if Alice '''pulls''' from Bob, she will get Bob's changes e, f, and h into her store: {{{#!dot digraph { label="Alice's repo" |
Když si nyní Alenka přetáhne (příkazem [[Pull|pull]]) změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize '''e''','''f''' a '''h''': {{{#!dot digraph { label="Alenčin repozitář" |
| Line 250: | Line 248: |
| Note that Alice's working directory was not changed by the pull. She has to do an [[Update|update]] to synchronize her working directory to the merge changset h. This changes the parent changeset of her working directory to changeset h and updates the files in her working directory to revision h. {{{#!dot digraph { label="Alice's repo" |
Všimneme si, že po provedení příkazu pull je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize '''g'''. Alenka musí ještě provést příkaz [[Update|update]] aby její pracovní adresář ukazoval na slučující changeset '''h'''. {{{#!dot digraph { label="Alenčin repozitář" |
| Line 271: | Line 267: |
| Now Alice and Bob are fully synchronized again. == A Decentralized System == Mercurial is a completely decentralized system, and thus has no internal notion of a central repository. Thus users are free to define their own topologies for sharing changes (see CommunicatingChanges): {{{#!dot digraph { Alice -> Central Central -> Alice Bob -> Central Alice -> Bob Alice -> Carl Carl -> Central Bob -> Carl Carl -> Bob "Carl's Laptop" -> Carl Carl -> "Carl's Laptop" "Carl's Laptop" -> Central Central [style=fill;color=blue;label="Main Public Repo"] label="A Mercurial Network" } }}} Unlike a centralized version control system in which experimentation can be disastrous, with a DVCS like Mercurial, you just clone and experiment. If you like the results, push them back, otherwise wipe the cloned repository and try something else. == What Mercurial can't do == Many SVN/CVS users expect to host related projects together in one repository. This is really not what Mercurial was made for, so you should try a different way of working. In particular, this means that you cannot check out only one directory of a repository. If you absolutely need to host multiple projects in a kind of meta-repository though, you could try the [[subrepos|Subrepositories]] feature that was introduced with Mercurial 1.3 or the older ForestExtension. For a hands-on introduction to using Mercurial, see the [[Tutorial]]. |
Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitář plně synchronizovány. == Decentralizovaný systém == Mercurial je úplně decentralizovaný systém bez cenrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního: {{{#!dot digraph { Alenka -> Centrum Centrum -> Alenka Bertík -> Centrum Alenka -> Bertík Alenka -> Karel Karel -> Centrum Bertík -> Karel Karel -> Bertík "Karlův laptop" -> Karel Karel -> "Karlův laptop" "Karlův laptop" -> Centrum Centrum [style=fill;color=blue;label="Main Public Repo"] label="Síť Mercurialu" } }}} Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného. ##Podrobnější text o používání Mercurialu viz [[CzechTutorial|Tutoriál pro Mercurial]]. |
| Line 311: | Line 297: |
| CategoryCzech CategoryCzech |
Základní pojmy Mercurialu
Decentralizovaný model Mercurialu může být pro nového uživatele matoucí. Tato stránka se pokouší osvětlit některé z jeho základních pojmů.
Contents
1. Repozitář
Přísně vzato, repozitářem je pouze složka .hg, nalézající se ve vnímavé (sentient) nadřazené (kořenové) složce projektu, které můžeme pro lepší odlišení významů označit jako repozitórium. Kromě výše uvedeného repozitáře obsahuje repoziórium další složky a soubory, jejichž skladba (jak ji vidíme např. v Průzkumníku Windows) se mění v závislosti na momentálně nastavené aktuální revizi.
Aktuální revizí je většinou revize poslední (tip) ale může jí být kterákoliv jiná revize, označená jako aktuální.
Šedou eminencí uvnitř repozitória je tak zvaný pracovní adresář (někdy označovaný jako pracovní kopie), což je vlastně pomyslný útvar, napojený na aktuální revizi, v němž se provádějí veškeré změny v obsahu i složení souborů před tím, než jsou převedeny (komitovány) do repozitáře. Chtělo by se říci, že pracovní adresář je vlastně repozitórium ale až uvidíme schemata ve kterých je pracovní adresář pomyslným pokračováním aktuální (většinou poslední) revize, přijde nám srozumitelnější tyto dva pojmy od sebe rozlišovat. Pracovní adresář se zkratkovitě definuje jako "sada změn, kterou hodláme komitovat".
Soubory v repozitóriu jsou sledované (sledují se jejich změny, případně jejich přítomnost či nepřítomnost) i nesledované (jsou přítomné ale jsou vedeny jako ignorované). Změny sledovaných souborů lze akcí commit uložit jako revize, neboli changeset, do složky store v repozitáři.
Repozitář tedy obsahuje historii projektu, repozitórium (potažmo pracovní adresář) obsahuje časový snímek projektu v určitém bodě historie.
Často se slovem "repozitář" označuje nepřesně jak repozitórium, tak i repozitář. Jak lze vidět ve schematech 5. odstavce, je jako pracovní adresář (working directory) označován poslední, nekomitovaný changeset.
Dalším mlhavým termínem je lokální kopie. Tímto souslovím je často označován aktuální obsah pracovního adresáře, který jak už víme, reflektuje aktuální revizi. Základní význam tohoto sousloví je samozřejmě místní kopie v počítači.
2. Co je v repozitáři
Změny projektu se ukládají ve složce .hg/store :
Složka store obsahuje kompletní historii projektu. Na rozdíl od tradičních SCM, kde existuje pouze jedna centrální kopie historie, zde má každý adresář projektu svou vlastní kopii historie. To umožňuje paralelní vývoj projektů.
Pracovní adresář obsahuje kopii projektových souborů v učitém časovém bodě (např. rev. 2) připravených k editování. Protože tagy a ignorované soubory jsou také verzovány, jsou rovněž (pokud existují) součástí pracovního adresáře.
3. Registrace změn
Provedením příkazu commit se stav pracovního adresáře zapíše jako nový changeset neboli revize do repozitáře.
Revize 4 byla vytvořena v situaci, kdy již existovala revize 3 a aktuální revizí pracovního adresáře v té chvíli byla revize 2. Revize 4 tvoří novou větev v historii changesetů.
4. Revize, changesety, čela a tip
Mercurial sdružuje změny ve vícerých souborech do jednotlivých atomických (nedělitelných) changesetů. Každému changesetu je přiřazeno pořadové číslo revize. Protože Mercurial umožňuje decentralizovaný paralelní vývoj projektů, bývají tato čísla u různých uživatelů různá. Z tohoto důvodu uděluje Mercurial každé revizi také globální ID changesetu. Jsou to čtyřicetimístná hexadecimální čísla, jež mohou být zkrácena na libovolně krátký počet znaků, pokud mají jednoznačný význam, jako např. "e38487".
Větvení a slučování se může vyskytnout kdekoliv v historii projektu. Každá nesloučená větev vytváří nové čelo (head) historie. V naší ukázce jsou čely revize 5 a 6. Revize 6 je považována za tip repozitáře, čelo s nejvyšším číslem revize. Revize 4 je slučovací changeset, protože má dva rodičovské changesety (revize 2 a 3).
5. Klonování, slučování, akce pull a update
Začněme s Alenkou, jejíž repozitář vypadá následovně:
Pracovní adresář (working directory) je opět uváděn jako poslední (potenciální) changeset.
Bertík si vytvoří klon Alenčina projektu ve svém vlastním počítači:
Bertík nyní může pracovat nezávisle na Alence. Vytvoří dvě změny e,f, které postupně potvrdí příkazem commit:
Alenka si vytvoří svou vlastní paralelní změnu g:
Nyní se Bertík synchronizuje s Alenkou pomocí příkazu pull. Tímto příkazem zkopíruje všechny změny Alenčina repozitáře (zde pouze změnu g) do svého repozitáře.
Protože nejnovějším čelem v Bertíkově repozitáři je Alenčin changeset g, je nositelem označení tip.
Bertík dále provede příkaz merge (sloučení), který spojí jeho poslední revizi (f) s posledním changesetem (tipem) repozitáře. Jeho pracovní adresář má nyní dvě rodičovské revize (f, g):
Po kontrole pracovního adresáře, že sloučení je v pořádku, vytvoří Bertík příkazem commit slučující changeset h ve svém repozitáři:
Když si nyní Alenka přetáhne (příkazem pull) změny od Bertíka, přejdou do jejího repozitáře revize e,f a h:
Všimneme si, že po provedení příkazu pull je Alenčin pracovní adresář stále potomkem revize g. Alenka musí ještě provést příkaz update aby její pracovní adresář ukazoval na slučující changeset h.
Nyní jsou Alenčin a Bertíkův repozitář plně synchronizovány.
6. Decentralizovaný systém
Mercurial je úplně decentralizovaný systém bez cenrálního repozitáře. Uživatelé si mohou volně definovat své konstelace pro sdílení změn (viz CommunicatingChanges), včetně vyčlenění jednoho repozitáře jako centrálního:
Na rozdíl od centralizovaných systémů správy verzí, u nichž experimentování může končit pohromou, u systémů DVCS, jako je Mercurial si prostě vytvoříme klon a experimentujeme. Pokud jsme s výsledkem spokojeni, předáme jej dál, pokud ne, můžeme klonovaný repozitář smazat a zkusit něco jiného.