|
Size: 2769
Comment:
|
← Revision 28 as of 2014-01-03 10:37:26 ⇥
Size: 2742
Comment:
|
| Deletions are marked like this. | Additions are marked like this. |
| Line 3: | Line 3: |
| ''Předchozí kapitolou [[CzechTutorial|Tutoriálu]] je [[CzechTutorialInstall|Instalace programu]], následuje [[CzechTutorialHistory|Historie repozitáře]]'' | ''Předchozí kapitolou [[CzechTutorial|Tutoriálu]] je [[CzechTutorialInit|Vytvoření repozitáře]], následuje [[CzechTutorialHistory|Historie repozitáře]]'' |
| Line 5: | Line 5: |
| V Mercurialu se všechno důležité odehrává uvnitř [[Repository|repozitáře]], jímž je složka s označením {{{.hg}}}, umístěná spolu s pracovními (a dalšími) soubory uvnitř našeho kořenového adresáře projektu. Funkčně je repozitář prostor pro ukládání změn pracovního adresáře. Obsah pracovního adresáře se mění podle aktuálně nastavené revize projektu. | |
| Line 7: | Line 6: |
| Nejjednodušší způsob jak začít s Mercurialem, je použít kopii projektu s již vytvořeným repozitářem. | Nejjednodušší způsob jak začít s Mercurialem, je použít kopii existujícího projektu s repozitářem a soubory. |
| Line 9: | Line 8: |
| Použijeme k tomu příkaz [[Clone|klon]]<<FootNote(http://www.selenic.com/mercurial/hg.1.html#clone)>>, který vytvoří úplnou kopii jiného repozitáře i s případnými pracovními soubory. | Použijeme k tomu příkaz {{{clone}}} <<FootNote([[Cmd:clone]])>> , který vytvoří úplnou kopii jiného repozitáře i s případnými pracovními soubory. |
| Line 11: | Line 10: |
| Pořiďme si kopii nevelkého projektu "hello", kterou uložíme do samočinně vytvořené složky moje-halo na aktuálním disku: | Klonováním vytvoříme kopii projektu "hello" ze stránek selenic.com v nově vytvořeném lokálním repozitóriu {{{moje-halo}}}: |
| Line 17: | Line 16: |
| Půjde-li vše dobře, příkaz {{{clone}}} vytvoří tento výstup (Mercurial 1.4): | Půjde-li vše dobře, příkaz {{{clone}}} vytvoří tento výstup (Mercurial 2.8): |
| Line 29: | Line 28: |
| V aktuálním adresáři bychom nyní měli nalézt nový adresář {{{moje-halo}}}, jehož obsah prozkoumáme otvíráním jednotlivých položek nebo příkazem: | V aktuálním adresáři bychom měli nalézt repozitórium s názvem ''moje-halo'', obsahující sledované soubory `hello.c`, `Makefile` a repozitář `.hg`, který obsahuje historii projektu plus různé interní informace -- viz [[Repository]]. Sledované soubory jsou přesnou kopií souborů z hrotové (tip) revize větve "default" v právě klonovaném repozitáři. V Mercuriálu jsou všechny revize zcela samostatné. Při klonování repozitáře se nový repozitář stává přesnou kopií originálu. Následné odlišné změny lze mezi repozitáři přenášet akcemi ''pull'' (poslat) a ''push'' (stáhnout). Příkaz `hg clone` přenese repozitář .hg včetně pracovních souborů poslední [[Revision|revize]] (obvykle označované jako "tip") větve ''default'' vzdáleného repozitória do lokálního repozitória. Informaci o tom, která revize byla použita, získáme příkazem {{{summary}}}::<<FootNote([[Cmd:summary]])>> |
| Line 31: | Line 37: |
| > dir moje-halo ... |
$ cd moje-halo $ hg summary parent: 1:82e55d328c8c tip Create a makefile branch: default commit: (clean) update: (current) |
| Line 35: | Line 46: |
| Uvnitř adresáře {{{moje-halo}}} nalezneme dva soubory `hello.c`, `Makefile` a repozitář `.hg`, který obsahuje historii projektu plus různé interní informace -- více viz [[Repository]]. Tyto soubory jsou přesnou kopií souborů z poslední ([[Tip|tip]]) revize větve 'default' klonovaného repozitáře. Informace o kopírované verzi repozitáře získáme příkazem [[Parent|parents]]:<<FootNote(http://www.selenic.com/mercurial/hg.1.html#parents)>> |
Repozitórium, které má sloužit jako centrální repozitář projektu - kam se budou změny jenom posílat (příkazem push), nemusí obsahovat pracovní soubory. Takové repozitórium vytvoříme příkazem |
| Line 40: | Line 48: |
| > cd mojeHalo > hg parents changeset: 1:82e55d328c8c tag: tip user: mpm@selenic.com date: Fri Aug 26 01:21:28 2005 -0700 summary: Create a makefile |
> hg clone Zdroj Destinace -U |
| Line 49: | Line 51: |
| '''Note:''' V okamžiku provedeného klonování jsou oba repozitáře totožné. Později se zřejmě oba repozitáře nezávisle na sobě různě změní. Změny lze z jednoho repozitáře do druhého přenést přikazy [[Pull|pull]] nebo [[Push|push]] -- viz dále. |
Lze také klonovat jenom určitou část repozitáře, například jenom určitou větev nebo určitou sadu revizí. Viz "hg help clone". |
Tutoriál 3 - Klonování repozitáře
Předchozí kapitolou Tutoriálu je Vytvoření repozitáře, následuje Historie repozitáře
Nejjednodušší způsob jak začít s Mercurialem, je použít kopii existujícího projektu s repozitářem a soubory.
Použijeme k tomu příkaz clone 1 , který vytvoří úplnou kopii jiného repozitáře i s případnými pracovními soubory.
Klonováním vytvoříme kopii projektu "hello" ze stránek selenic.com v nově vytvořeném lokálním repozitóriu moje-halo:
> hg clone http://www.selenic.com/repo/hello moje-halo
Půjde-li vše dobře, příkaz clone vytvoří tento výstup (Mercurial 2.8):
requesting all changes adding changesets adding manifests adding file changes added 2 changesets with 2 changes to 2 files updating to branch default 2 files updated, 0 files merged, 0 files removed, 0 files unresolved
V aktuálním adresáři bychom měli nalézt repozitórium s názvem moje-halo, obsahující sledované soubory hello.c, Makefile a repozitář .hg, který obsahuje historii projektu plus různé interní informace -- viz Repository.
Sledované soubory jsou přesnou kopií souborů z hrotové (tip) revize větve "default" v právě klonovaném repozitáři.
V Mercuriálu jsou všechny revize zcela samostatné. Při klonování repozitáře se nový repozitář stává přesnou kopií originálu. Následné odlišné změny lze mezi repozitáři přenášet akcemi pull (poslat) a push (stáhnout).
Příkaz hg clone přenese repozitář .hg včetně pracovních souborů poslední revize (obvykle označované jako "tip") větve default vzdáleného repozitória do lokálního repozitória. Informaci o tom, která revize byla použita, získáme příkazem summary::2
$ cd moje-halo $ hg summary parent: 1:82e55d328c8c tip Create a makefile branch: default commit: (clean) update: (current)
Repozitórium, které má sloužit jako centrální repozitář projektu - kam se budou změny jenom posílat (příkazem push), nemusí obsahovat pracovní soubory. Takové repozitórium vytvoříme příkazem
> hg clone Zdroj Destinace -U
Lze také klonovat jenom určitou část repozitáře, například jenom určitou větev nebo určitou sadu revizí. Viz "hg help clone".
Nyní se již můžeme pustit do zkoumání historie našeho nového repozitáře na další stránce Historie repozitáře.